Hypotéka a její nástrahy a pasti – 4. část (25. 3. 2016)
V dnešním díle se budeme zabývat bonitou klienta, která vyjadřuje hodnotu a důvěryhodnost ekonomického subjektu, v našem případě každého z nás jednotlivě. Jednoduše řečeno vyjadřuje naši solventnost, kredibilitu a schopnost včas splácet veškeré své závazky.
A jak banka hodnotí naši bonitu z jejího pohledu? Používá k tomu dvojí pohled a dva aspekty, kde každý z nich je neméně důležitý k tomu, aby nám banka poskytla námi požadované finanční prostředky.
Prvním z nich je naše úvěrová historie, kterou banky dnes ověřují v úvěrových registrech. Standardně banky nahlíží do úvěrového registru SOLUS, popřípadě do dalších registrů jako jsou BRKI a NRKI. Opětovně i v tomto bodu se jednotlivé banky velice liší a každá nahlíží do jiných registrů. Pokud by Vás zajímalo do jakých, tak Vám mohu doporučit metodické pokyny od jednotlivých bank, kde se dozvíte do kterých registrů konkrétně Vaše banka nahlíží.
A co tedy banka v registru kontroluje? Kontroluje především naší solventnost, ochotu a snahu splácet naše veškeré závazky. V jednotlivých registrech může banka totiž dohledat naši kompletní úvěrovou historii a tak zjistit, zda jsem vždy uhradili veškeré své závazky včas a bez problémů. Pokud se v registru objeví jakákoliv negativní informace, tak systém banky na tento aspekt úvěrového pracovníka upozornění a tím může být Váš investiční záměr zcela potopen. Ne ale vždy tato pravidla platí a opětovně se liší jednotlivé banky dle vlastní metodiky a vážnosti jednotlivých prohřešků v registrech.
Druhým aspektem je náš aktuální příjem, jeho výše, historie a doložitelnost. V tomto případě banky vyžadují potvrzení příjmu od zaměstnavatele, standardně za posledních 12 měsíců v případě pokud jsem zaměstnanec, v případě že jsem osobou samostatně výdělečně činnou požadují banky minimálně jedno, respektive dvě daňová přiznání. Každá banka se i v této oblasti doložitelnosti příjmů liší a každá k tomu přistupuje individuálně a zcela rozdílně. Jedno ale platí u všech bank stejně a to, že z pohledu akceptace příjmu dnes banky mají přísnější kritéria na osoby samostatně výdělečné činné než na zaměstnance. A to z jednoho prostého důvodu, že zaměstnanec si sám svoji výši mzdy ovlivnit nemůže, zatímco v případě osob OSVČ je tento aspekt zcela opačný. Pokud jste tedy OSVČ vřele doporučuji před počátkem realizace investičního záměru navštivit fundovaného finančního poradce, který Vám bude schopen z Vašich daňových přiznání říci, zda vůbec na požadovanou výši úvěru dosáhnete či nikoliv.
A jak to máte s registry Vy? Pokud si nejste jisti, zda na Vámi požadovanou výši úvěru dosáhnete, využijte kontaktu na těchto stránkách a já Vám pomohu najít odpověď na tuto otázku.
Zpět k výpisu článků.
